Managua je velká,
rušná, rozlehlá, ale nemá žádné historické centrum. Stará
Managua byla zničena zemětřesením, lidé jí opustili a dnes pár
ruin zajímá možná turisty, ale v této oblasti není radno chodit
sám, zejména večer. Managua je sice hlavní město, ale původně
se o tento statut prala města León a Granada. Nakonec, aby se to
vyřešilo smírně, stalo se hlavním městem třetí, tedy Managua.
Ráno odcházíme na
autobus, který má zastávku kousek od hotelu a chceme se podívat
na největší trh Roberto Huembes v Managuii. Jízdné je 2,50 Kč
a jsme tam za 15 minut. Tržiště – mercado – je velké, prodává
se tu vše, od ryb až po náhradní díly na auta. Máme ale smůlu.
Začaly svátky – Velikonoce – a tak je mnoho krámků zavřených.
Podle mapy máme druhý cíl, Metro centrum, o čemž jsme se
domnívali, že je nějaká centrální oblast. Musíme se tam
přesunout taxi, protože je to dost daleko a autobusem pro nás
komplikované. Naštěstí taxi tu nejsou moc drahá, ale stejně
smlouváme. Metro centrum je ovšem jen velké nákupní středisko a
jsou tu také rychlá občerstvení. Dáme si zmrzlinový shake a
přemýšlíme, kam dál. Nejlepší nápad je, informovat se v
luxusním hotelu vedle nákupního centra. Tam se dozvídáme, že tu
žádné centrum města opravdu není. Necháme se tedy ještě
odvézt k jezeru Nicaragua, které je toxické, ale na jeho břehu je
pikniková area, kam jezdí lidé z města posedět v malých
restauracích a na procházky kolem jezera. I zde si dáme ovocný
shake a chystáme se vrátit zpět do našeho hotelu. Máme to hodně
daleko, tak se nakonec rozhodujeme, že opět zkusíme taxi. První
to z cenou přestřelil, necháváme ho tedy svému osudu. Druhý byl
vstřícnější a když ho Marťa atakovala s jasným požadavkem na
cenu, nakonec podlehl. Jen jsem koukal, jak Martince ti chlapi
podléhají a jdou jí na ruku. Zkrátka, ženské kouzlo, já bych
jel za jednou tak větší cenu.
Odpoledne již jen
relaxujeme, dopisuji blog a balíme. Ráno bychom měli být v pět
na letišti a čeká nás dlouhý den, kdy musíme přeletět až do
Burlingtonu, což je na severu USA, blízko kanadských hranic, kde
se setkáme s americkými přáteli, vzdálenými příbuznými
Martinky a zůstaneme pár dní v Middlebury. A také se setkáme s teplotou o čtyřicet stupňů nižší.
Žádné komentáře:
Okomentovat